Miloš Kuželka, ročník 1935, patří k největším pamětníkům volejbalové historie – a to nejen ve Dřevěnici. Čtyřicet let dělal předsedu okresního volejbalového svazu v Jičíně, trénoval (dokonce druhu ligu žen taky v Jičíně), pískal krajské soutěže. A také hrál a byl ve své době opravdu špičkový nahrávač.

Pro všechny tyhle „kvalifikace“ si ho vybral Václav Nidrle jako dalšího respondenta rozhovorů směřovaných výhledově již k 70.ročníku Volejbalové Dřevěnice a 100 letům vzniku tělovýchovné jednoty.

Miloši, jak to tedy všechno ve Dřevěnici začalo ?

Jak se Dřevěňáci dostali k volejbalu ? Profesor Josef Šťovíček tuhle ve třicátých letech ještě nepříliš známou hru přivezl z Prahy a začal ji domácí zájemce postupně učit. A asi to byli pilní žáci, protože již třeba v roce 1939 uhráli druhé místo v župních přeborech. Hráči téhle doby : Karel Dvořák, Jaroslav Koudelka, Jaroslav Lukavec, Josef Matouš, Ladislav a Vlasta Procházkovi, Vladislav Sedláček, Václav Šprdlík, Jiří Štembera a zmíněný Josef Šťovíček. Přibývalo úspěchů na okolních turnajích, přibývalo i hráčů, na všechny se ale do dnešního povídání jmenovitě nedostane …

Tuhle „kapitolu“ dřevěnické historie jsi sledoval ještě jako pozorný mladý divák, do té další jsi se zapojil už jako aktivní hráč. Pověz nám něco k padesátým letům ve Dřevěnici.

To byl první z vrcholů místního volejbalu. V roce 1951 se Dřevěňáci stali přeborníky republiky Sportovních her vesnické mládeže, turnaj se hrál v Praze. Ve stejném roce uhráli bronz v Banské Bysrici a vyhráli velký turnaj dorostu v Ostravě za účasti čtyřiceti družstev ! A v roce 1955 ve Slovenské Lubči a o rok později v Náchodě se stali přeborníky republiky po linii DSO Sokol. Hráči té doby ? Jan Bachtík, Josef Jindra starší i mladší, Ladislav Knap, Miloš Kraus, Jindřich Krupička, Miroslav Procházka, Jiří Šimánek, František Špicar, Adolf Valnoha, Josef Vágenknecht. Jsem moc rád, že jsem v téhle skvělé partě hrával na postu nahrávače taky !

Velkým povzbuzením do dalšího treninkového úsilí byl i start  mistrů republiky ATK Praha s tehdejšími hvězdami bratry Brožovými, Lázničkou, Tesařem či Fučíkem na kurtu ve skále u rybníka ve Dřevěnici. Nařezali nám – ale byl to ohromný zážitek !

Dalším úspěšným obdobím byla sedmdesátá léta a ženský tým hrající úspěšně zejména republikovou i celostátní (to i se slovenskými družstvy) soutěž vesnických a zemědělských družstev...

Dřevěnický Jirka Štál patřil vlastně k zakladatelům této soutěže, však také se několik prvních ročníků hrálo na našich kurtech, následně se nejčastěji jezdilo do Hodslavic a Čestic, naše děvčata hrála republikové finále i na národních dožínkách v Brně, představila se také v Praze. Tým se formoval už od žákyň (tehdy ho vedl Jiří Šimánek starší), pak jste nastoupili Olda Lukavec mladší a Ty a vícenásobně jste se probojovali do finálových bojů.

„Cinklo“ to stříbrem v letech 1975 (Brno), 1976 (Hodslavice), bronz se povedl v roce 1979 v Česticích. Cením i zejména toho, že děvčata byla všechna opravdu ze Dřevěnice, což bylo na tak malou vesnici skutečně unikátní – hrály Miluše Adolfová-Zemanová, Věra Albrechtová-Nejedlá, Bohuslava Bruková-Chrtková, Eva Dlabolová-Knapová, Hana Dlabolová-Tauchmanová, Iva Krausová-Šimurdová,  Jana Prokůpková, Zdena Šilhánová-Hlaváčová, Alena Štálová-Nidrlová a Hana Štálová-Jůzová.  Tenhle tým byl úspěšný i v dlouhodobé krajské soutěži žen a to po zhruba sedm sezon.

A pak přišly další silné sezony – 8 soutěžních ročníků ve druhé lize mužů…

To byl poctivě vybojovaný úspěch, který trval opravdu dlouho, osm let! I tady základ týmů tvořili vlastní odchovanci – Radek a Zdeněk Kopecký, Štěpán a Ondřej Lukavcovi, Václav Nidrle, Martin Koláčný, Radek Tauchman, doplněný zkušenými borci, kteří také určitým způsobem patřili do Dřevěnice – Janem Štálem, Milošem Machem, Jiřím Šimánkem, zahráli si i další hráči hostující z blízkého okolí, z domácích bych neměl zapomenout na Miloše Dolejšího, Libora a Pavla Švandrlíkovi, Tomáše Drahoňovského, Martina Macáka, v dorostu základ týmu jako trenéři vybudovali Oldřich Lukavec a opět i Ty, v lize tým vedli Jaroslav Smolík, Ladislav Klamrt a Libor Švandrlík.

A co volejbalová současnost ve Dřevěnici, pozoruješ dění s radostí ?

Právě teď máme velmi dobré kadety – v minulé sezoně vyhráli suverénně krajský přebor Královéhradeckého kraje a stejně hladce i nadstavbu s krajem Pardubice. Jirka Šimánek tým „piplal“ již od barevného minivolejbalu a právě teď jsou čtyři jeho hráči v hledáčku ligových týmů – Jáchym Janouch, Marek Šimánek a Radek Kulhánek budou hájit barvy Dukly Liberec, Ondra Arabasz zase hradecké Slávie. A se svým angažmá stále ještě váhá i Vítek Barochovský, i o něho by byl v Liberci zájem. Dále má či měl „Šíma“  v kádru ještě Jiřího Čecha, Adama Kopáčka, Filipa Danyse, Šimona Rovného či Adama Schlogla.

Ještě jednu slabůstku přiznám, v posledních letech jsem se rád chodil dívat na treninky našich veteránů nad padesát let. I když už tolik nevyskočí a nedávají takové rány, je radost sledovat ty finty a poslouchat ty s odpuštěním „hecy a kecy“ … Škoda, že tihle borci stárnou a jezdí už spíš jen na „druhou treninkovou fázi“ – tedy na pivo.

Ale do současnosti :  v soutěžích sezony 2022-23 máme muže a ženy v krajské soutěži, do okresu přibude mladé béčko žen. Hrajeme samozřejmě i barevný minivolejal, takže volejbal ve Dřevěnici pořád žije !

Na závěr asi očekávaná otázka – těšíš se hodně na letošní Volejbalovu Dřevěnici ?

To víš, že se těším, I když mých vrstevníků ubývá a do Dřevěnice už kvůli věku a zdraví přestávají jezdit, pořád je mi ve volejbalové komunitě dobře a rád popovídám s každým, kdo k nám příjíždí !             

Ptal se Václav Nidrle                   

Miloš Kuželka je jednou z Osobností Královéhradeckého volejbalu